Proč rybolov ničí naše oceány a planetu

Tváří v tvář kolapsu populací velkých ryb

Z místa, kde stojíme, ať už je to zem, nebo v tomto případě loď, se zdá, že moře v sobě ukrývá nespočet ryb a mořských zdrojů. Zeptejte se však kteréhokoliv potápěče a dostanete zcela jinou, spíše zarmucujíci odpoveď. Nesprávné metody rybolovu, legální i nelegální, spolu s nedostatkem přísnějších pravidel a masivními konzumními návyky představují pouze část faktorů, které přispívají k rychlému snižování množství ryb v mořích a oceánech. Důkazy poukazující na tento problém jsou ohromující.

Nadměrný rybolov: Škodlivé metody rybolovu

Vezměme si například takového halibuta nebo platýze. Jejich populace v Atlantiku je v posledním desetiletí nejnižší jaká kdy byla. V raných devadesátých letech se lov tresky zcela zhroutil, což bylo v skutku ironické, jelikož Severoatlantická ekonomika je závislá zejména na tomto druhu ryb. Ani dosud se však nepodařilo vrátit jejich populaci do původního stavu. Důkazy ukazují, že obnova postupuje velmi pomalu a často se spojuje s varovnými signály i přes fakt, že tento program obnovy probíhá už více než dvě desetiletí. Populace tuňáka obecného v Tichém oceánu neustále klesá a v současnosti představuje pouze 4% z původního stavu!

Podle zprávy v časopise Věda, publikované v listopadu v roce 2006, jsou nesprávné metody rybolovu největší příčinou snižování počtu druhů ryb. V případě, že tyto praktiky budou pokračovat i nadále a nebudou zavedena přísná pravidla, která by vymezily přesné hranice, dojde k masivnímu vyčerpání mořských zdrojů a zásob již v roce 2048. Níže jsou uvedeny některé škodlivé metody rybolovu:

  • Ničení korálového útesu: korálový útes je nejlepším příkladem mořské biologické rozmanitosti. Ničen je již přes několik desetiletí, ne-li staletí, likvidující tak přírodní prostředí obrovského množství ryb.
  • Sítě podél mořského dna: podle zprávy Projektu Tisíciletí OSN publikované v roce 2005, jediný tah sítě podél mořského dna dokáže zničit přibližně 25% ekosystému nacházejícího se na něm.
  • Rybářské pomůcky: rybolov pomocí environmentálně škodlivého vybavení, které ničí mořské dno.
  • Ničení potravinových řetězců: každé zvíře a každá rostlina, ať už na souši nebo v moři, jsou součástí velkého potravinového řetězce. V případě vyčerpání některého druhu musí projít potravinový řetězec obrovskými změnami, přičemž vzniká hrozba poškození celého ekosystému. Vzhledem k vysoké poptávce po určitém druhu ryb jsou některé komerční rybářské podniky ochotné zaměřit se pouze na tento jeden druh a to ve velkém množství.
  • Dynamit a kyanid: i přesto, že obě metody patří k nelegálním, v některých zemích jsou stále značně využívány.
  • Vedlejší úlovky: při masovém rybolovu je téměř nemožné ulovit pouze jeden druh ryby bez ohrožení dalších. Existují nařízení, které povolují výlov tuňáka pouze v určitém období. Při tomto způsobu jsou však často chyceni například i delfíni.
  • Nadměrný rybolov: neregulovaný rybolov zapříčiňuje masivní výlov ryb z moří a oceánů.

Náš potápěčský resort v Padangbai vedeme již přes 10 let a bohužel ani my nejsme v bezpečí před nesprávnými metodami rybolovu. Stále více a více rybářů používá velké rybářské sítě, namísto tradičního způsobu rybaření, který představuje čekání s rybářským prutem na jeden-dva úlovky. Potápěčské lokality v okolí Bali jsou naštěstí stále v dobrém stavu. Otázkou však je, do kdy. Kolik času nám zbývá, dokud bude z vody vylovená poslední ryba?

Jako potápěči, ale především jako milovníci oceánů, vás vyzýváme, abyste již dnes udělali alespoň malý krok k záchraně naší planety. Viz předchozí příspěvky na našem blogu o tom, proč bychom neměli jíst ryby nebo o tom, jak přispět k redukci plastového odpadu na Bali.

Pokud každý z nás vynaloží denně alespoň malé úsilí na záchranu přírody, pak společně máme šanci zachránit celý svět.

About the Author